Vznik kláštera a příchod komunity do Tuchoměřic
Téměř 400 let historie
Nejstarší části budovy bývalé jezuitské residence se datují do období po roce 1665. Stavbu provedl italský stavitel Giovani Domenico Orsi (někdy zmiňovaný jako de Orsini). Ten zde v letech 1667 – 1669 vystavěl raně barokní budovu, jejíž vzhled (s drobnými úpravami) prakticky vydržel až dodnes.
V prvním desetiletí 18. století byla residence rozšířena o dlouhé patrové severovýchodní křídlo. Průjezd je klenutý plackovou klenbou. Je velmi pravděpodobné, že se při rozšíření residence počítalo s uzavřeným před-dvořím, obklopeným hospodářskými budovami. Tato část se však nezachovala.
Teprve v roce 1889 byla postavena novorenesanční obytná budova (dnes č. 68), která dvůr opticky uzavírá. Bohužel tato budova byla od té doby již nejméně třikrát přebudována. Těmito zásahy a následným obdobím, kdy byla neobydlena, byla její historická hodnota téměř zničena a její oprava se stala neúnosně drahou.
Více informací o historii se můžete dozvědět i během komentovaných prohlídek ve „Dni otevřených dveří kláštera“ – pravidelně pořádaná akce v první polovině června.
Jezuitská rezidence
Se stavbou této podoby jezuitské residence se započalo nejspíše v roce 1666. Nejprve byla vystavěna část s refektářem (asi východní křídlo). Už na jaře 1667 bylo započato se stavbou nového kostela sv. Víta, který byl v roce 1668 natolik dokončen, že se začal používat (v září 1668 zde byl první křest). Bohužel hned další rok shořela střecha.
Pozdější vrcholně barokní úpravy se dotkly i vlastní budovy residence. Z té doby zřejmě pocházejí plackové klenby (s vykrajovanými zrcadly) v přízemí budovy a nynější podobu dostaly i arkády nádvoří. V přízemí jsou arkády zaklenuté plnými oblouky, v patře pak širokými obdélnými otvory, zjemnělými nárožními volutovými konzolkami. Zajímavým detailem jsou zde arkádové oblouky otevřené v rozích a potlačující tak strohou pravidelnost pravoúhlého dvora. Později (až ve 20. století) byla do arkádových otvorů vestavěna okna, která byla zhruba před šesti lety vyměněna. Z vnitřního vybavení se zachovaly jen rokokové dveře v přízemí západního křídla.
Jezuité zámek drželi až do zrušení svého řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773. Zrušení jezuitů bylo jen předzvěstí rozsáhlé josefínské sekularizace v následujícím desetiletí a mělo zvláště důsledky ekonomické. V době před rokem 1773 jezuitský řád patřil v našich zemích k naprosté „duchovní velmoci“. Měl kolem 1200 členů, 32 sídel a 20 škol (jak vysokých tak středních). Po jejich zrušení byl mobiliář klášterů většinou rozprodán v aukcích a budovy s pozemky byly převedeny do tzv. Studijního fondu Království českého. Zdejší panství bylo odhadnuto na 410 tisíc zlatých. Správcem byl jmenován hrabě Adam ze Šternberka. Počátkem roku 1811 bylo tuchoměřické panství dáno do veřejné dražby, v roce 1830 se stalo součástí šlechtického konviktu a po jeho zrušení přešel zámek pod správu Náboženské matice české (založené Josefem II.). Roku 1855 bylo státu přiznáno právo spravovat její jmění. V bývalé jezuitské residenci se v tomto období nalézaly převážně kanceláře a byty úředníků panství. Pouze v jedné její části byla fara (a to v severovýchodním křídle).
1898 – 1998
100 let změn …
V roce 1898 byl zámek pronajat nadaci Pislingovské. Ta zde dne 4. října 1899 otevřela ústav Františka Josefa I. pro rekonvalescenty. Správa ústavu byla svěřena kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Působilo tu 6 sester a jeden kněz.
Po zrušení řádů komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol, která zde zřídila léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN). V tomto období byli do zdejšího nemocničního zařízení sváženi těžce nemocní pacienti ze všech pražských nemocnic. Jen v letech 1957 a 1958 zde zemřelo kolem 170 lidí ročně.
V roce 1987 byla léčebna přestěhována do nemocnice Motol a objekt zůstává opuštěný až do roku 1998.
Po listopadu 1989 objekt získala v privatizaci v dosti zbědovaném stavu římskokatolická církev.
1989 – 2000
Příchod komunity do kláštera
Po převzetí objektu v roce 1998 byly provedeny opravy okapů, osazení nových měděných svodů, nezbytné opravy střechy, oprava kanalizace, část elektroinstalace, oprava starého topného kotle na uhlí a oprava topného systému v hlavní budově kláštera, oprava a izolace oken a náhrada rozbitých oken.
V letech 1999 – 2000 byla vybudována moderní plynová kotelna, která ale byla zdrojem tepla pouze pro ústřední vytápění hlavní budovy kláštera, pro vzduchotechnickou jednotku kuchyně a pro ohřev teplé vody (+ nové rozvody teplé vody v hlavní budově kláštera). Dále byly obnoveny 4 koupelny ve společných prostorách v hlavní budově kláštera (17 sprchových kabin, 14 umyvadel, 13 WC) a vystavěny 3 koupelny + WC v bytech pro rodiny.
2001 – 2010
Obnova kláštera pokračuje …
V roce 2001 započali opravy krovu a výměna krytin kláštera, sýpky a fary. Byla odstraněna výtahová šachta z vnitřního nádvoří a v 1. patře byl vybudován velký sál pro setkávání během programů pro mládež, manželské páry …
Po několikaleté opravě střech se pokračovalo v budování rozvodů ústředního vytápění v dalších částech objektu.
Kompletní obnova západního průčelí kláštera započala odstraněním komínu v roce 2005, následně bylo průčelí opraveno a vymalováno.
V roce 2006 započala obnova výplní arkád vnitřního nádvoří, bylo vybudováno dětské a rekreační hřiště za garážemi objektu a kaple na 1. patře. V roce 2008 začíná výměna hlavních kanalizačních sítí objektu.
V roce 2009 je v suterénu vybudována jídelna pro 80 stravníků (včetně moderního vybavení), dochází k rekonstrukci některých pokojů a sociálních zařízení. Následně v roce 2010 je dokončena oratoř sv. Kříže a do provozu je uveden bezbariérový výtah.
2011 – 2020
Další opravy dominanty obce
Rekonstrukce kanalizační sítí pokračuje na vnějším nádvoří objektu a rekonstruují se pokoje v jihozápadní části kláštera.
V roce 2012 – 2015 pokračují rekonstrukce pokojů, sociálek, kuchyně, skladu potravin, renovuje se byt v 1. patře a modernizuje se velký sál.
V roce 2016 – 2020 dochází k celkové rekonstrukci fasád a dlažby vnitřního nádvoří, včetně obnovy historické studny.
V roce 2017 – 2020 se obnovují všechny hlavní rozvody (studená a teplá voda, topení, elektroinstalace) na 1. a 2. patře kláštera, včetně výměny hlavního rozvaděče.
Je vybudováno veřejné WC, moderní turistický apartmán, dochází k obnově části severní fasády kláštera s průjezdem. Dětské hřiště je doplněno o nové herní prvky, dochází k renovaci více jako 10ti pokojů a k vybudování nové bytové jednotky v severním křídle.
ZDALEKA SE VŠAK NENACHÁZÍM U KONCE ….
2021 –
Historie se tvoří i dnes …
Navzdory koronavirové epidemii, která zasáhla celý svět, život v kláštere neustal, právě naopak.
Tento čas jsme využili k další renovaci míst, které jsou v běžném provozu kláštera značně využívané. Došlo k další modernizaci velkého sálu, pokračuje se v obnově chodeb (opravování zdí, malování, pokládání nové podlahy). Pokračuje se v rekonstrukci pokojů a chystají se další projekty 😉