KATOLICKÁ KOMUNITA
S POVOLÁNÍM K EKUMENISMU
Bratři a sestry z Komunity Chemin Neuf
se osobně angažují pro jednotu křesťanů
POVOLÁNÍ
Toto povolání je zakořeněno ve zkušenosti našeho zakladatele, otce L. Fabreho, který v r. 1971 prožil setkání s Bohem skrze křest v Duchu svatém během modlitby s bratry protestanty.
V duchu II. vatikánského koncilu chceme „ve vánku milosti Ducha svatého … rozpoznat znamení času … a aktivně se účastnit ekumenických snah.“ (Vat II, UR 4)
JEŽÍŠOVA MODLITBA
Chceme, aby se Ježíšova modlitba stala i naší modlitbou: „Aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal“ (Jan 17, 21).
Každý den se modlíme za jednotu:
Pane Ježíši, který ses modlil, abychom byli jedno, prosíme Tě za jednotu křesťanů, tak, jak Ty chceš, a skrze prostředky, které Ty chceš. At nám tvůj Duch dá prožívat utrpení z rozdělení, vidět naše hříchy a důvěřovat v naději, která je nad všechno očekávání. Amen.
NÁŠ KAŽDODENNÍ ZÁVAZEK
V naší komunitě žijí bratři a sestry, kteří jsou členy různých církví – katolíci, protestanti, evangelikálové, letniční, pravoslavní, anglikáni – a spolu se zavazují sdílet každodenní život, společně se modlit a prožívat neustálé formování, abychom mohli společně evangelizovat a svědčit o působení vzkříšeného Krista ve světě.
„Protože rozdělení křesťanů je největší překážkou evangelizace, a protože věříme, že Ježíšova modlitba za jednotu: „Ať jsou jedno, aby svět uvěřil“ bude vyslyšena, tak společně, my pravoslavní, protestanti, katolíci, už nechceme čekat a vydáváme se na pokornou cestu sdílení každodenního života.“ (Manifest Komunity, 1986)
VIZE „NEVIDITELNÉHO KLÁŠTERA,“ NET FOR GOD
Každý čtvrtek se modlíme za jednotu křesťanů podle vize Paula Couturiera, francouzského kněze, průkopníka „duchovního ekumenismu“:
„Jestliže každý čtvrtek večer, na připomínku Zeleného čtvrtku, bude stále větší a větší množství křesťanů všech vyznání tvořit něco jako obrovskou síť, obepínající Zemi, jako velký neviditelný klášter, v němž budou všichni ponořeni do Kristovy modlitby za jednotu, cožpak to nebude úsvit jednoty křesťanů, vycházející nad světem? Cožpak to není právě takový postoj upřímného duchovního úsilí, který Otec od nás očekává, aby mohl uskutečnit viditelnou jednotu těla Církve, aby mohl udělat všechny zázraky potřebné k tomu, aby všechny, kdo jej milují a byli viditelně označeni křestní pečetí, shromáždil ve své viditelné Církvi?“