Naše spiritualita čerpá
z ignaciánské tradice a
ze zkušeností charizmatické obnovy.

KŘEST V DUCHU SVATÉM
& IGNACIÁNSKÁ SPIRITUALITA

ŽÍT POD JEHO VEDENÍM

« Nacházet Boha ve všech věcech. » Ignác z Loyoly

Věříme, že křest v Duchu svatém je oživením našeho křtu. Při něm každý z nás činí zkušenost lásky Boží, která ho vede k odevzdání svého života Kristu. Svůj život zakládáme jako učedníci sv. Ignáce na naslouchání Slovu Božímu a na poslušnosti Církvi, abychom tak žili podle Jeho vůle.

Skrze toto dvojí zakořenění zakoušíme v charizmatickém životě sílu a mírnost Ducha svatého, který nám dává odvahu svědčit a evangelizovat, a pravidelné duchovní doprovázení, podle tradice sv. Ignáce, nám pomáhá poznávat Boží působení v našich životech a učí nás být pozornými k vnitřním hnutím – útěchám a neútěchám – skrze které nás Bůh vede.

NADŠENÍ PRO HLÁSÁNÍ DOBRÉ ZPRÁVY

NÁSLEDOVAT JEŽÍŠE CHUDÉHO A POKORNÉHO

« Připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte »  1P 3,15

Naše Komunita zde není jen sama pro sebe. Naše poslání se odvažujeme odvozovat z Ježíšových slov v synagoze v Nazaretě: „Duch Hospodinův je nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ (Lk 4, 18-19)

Proto jsou všechny aspekty našeho života podřízeny misii evangelizace: bydlení, způsob života, studium a formace. Po celý život jsme povzbuzováni k pokračování naší formace, jak lidské, tak duchovní a teologické, abychom prohloubili naši víru a vědomosti. Když budeme schopni vést dialog s každým člověkem, budeme moci předávat to, čím žijeme, a odpovídat na výzvy světa.

TOUHA PO JEDNOTĚ

ODVÁŽIT SE VĚŘIT
VE VIDITELNOU JEDNOTU CÍRKVE

« Aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. » Jn 17, 21

Bratři a sestry z Komunity jsou členy různých Církví: katolické, pravoslavné, východních církví, Anglikánského společenství, reformovaných církví, luteránských, evangelikálních nebo letničních… Rozhodli jsme se spolu žít, modlit se a evangelizovat, při tom se nezříkáme každý své vlastní identity, ale jsme ve společenství se svými Církvemi.

Protože rozdělení křesťanů je největší překážkou evangelizace, a protože věříme, že Ježíšova modlitba za jednotu: “Ať jsou jedno, aby svět uvěřil” bude vyslyšena, tak společně, my pravoslavní, protestanti, katolíci, už nechceme čekat a vydáváme se na pokornou cestu sdílení každodenního života. (Manifest Komunity, 1986)

TOUHA PO SPRAVEDLNOSTI

VŠICHNI JSTE BRATŘI

« Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst. » Mt 25, 35

Kdekoliv se nacházíme, v naší čtvrti nebo farnosti, chceme být pozorní k sociálním a ekonomickým problémům našich zemí, v našem zaměstnání, na lokální i mezinárodní úrovni. Chceme žít a pracovat pro spravedlnost ve světě. To se může projevovat různými způsoby: lékařská pomoc v Africe, ve Francii a v Brazílii; pomoc dětem ulice v Kongu, na Madagaskaru a na Mauriciu; pedagogická práce ve školách, pomoc uprchlíkům; odborné a politické úvahy; ochrana životního prostředí…