TEXTY PRO MODLITBU ZE ČTVRTKA 16. PROSINCE
Naslouchání a dialog: cesty lidskosti (pokračování)
Monsignore Jean-Claude Boulanger
Naslouchat znamená vydat se na cestu, na kterou nás zve druhý, a nabízí nám setkání. K naslouchání je třeba mlčet, snášet ticho a kontradikci, dát slovu čas, aby se mohlo upřesnit. Slovo má strach z ticha. To je pro něj prázdnotou, nepřítomností, tichem smrti. Co by však bylo slovo bez ticha, co by se stalo s notami, kdyby nebylo pomlk? Bez ticha se slovo stává tlacháním, zatímco má být slovem života. Pokud by si každý člověk předsevzal, že raději sedmkrát otočí jazykem, než řekne slovo, bylo by ve vzduchu mnohem méně slov, ale více dialogu. Jak říkala Madeleine Delbrêl: „Když se lidé mají rádi, tak jsou rádi spolu, a když jsou spolu, tak spolu mluví. Když se lidé mají rádi, tak rádi naslouchají jeden druhému, jak mluví sám, bez dalších hlasů, které by rušily.“ Nebezpečí, které na nás číhá, je, že uzavřeme druhé do předem připravených kategorií. Víme předem, co řekne, ještě než začne mluvit. Bernard Shaw říkal se svým typickým humorem: „nejchytřejší člověk, kterého znám, je můj krejčí. Pokaždé, když mě potká, tak mě změří, zatímco všichni ostatní mě změřili jednou provždy.“ Naslouchat někomu znamená pokaždé jej znovu objevovat.
Francois Marty, Dieu est tenace, Éditions du Cerf, 1973, str. 17-18Mgr Jean-Claude Boulanger, Le Chemin de Nazareth, une spiritualité au quotidien, Desclée de Brouwer, 2002, str. 59-60.
Přímluvy 16.12. 2021
Připravili naši bratři a sestry z Jeruzaléma
1/ Ve své řeči v maronitské katedrále v Nikósii na Kypru 2. prosince nás papež František zval k bratrství, slovy: „Potřebujeme přijetí a integraci, společně jít a být bratry a sestrami všech.“ Podobně mluvil i patriarcha Jeruzaléma, monsignore Pizzaballa, k různým církvím ve Svaté Zemi na synodu.
Pane, svěřujeme Ti Církev ve Svaté Zemi v celé její rozmanitosti: farnosti arabsky mluvících věřících latinského, melchitského, maronitského, syrského a arménského ritu, ale také hebrejské a migrující komunity, řeholní společenství a instituty. Ať Církev roste ve vzájemném poznání, abychom mohli jít spolu a stávali se jedním tělem.
2/ Okolo svátku Krista Krále se na 700 mladých lidí z Předjordánska, Galileje a Jeruzaléma setkalo v Betlémě, jako každý rok. Sekretář jedné skupiny mladých, účastnících se setkání s latinským patriarchou Jeruzaléma připomněl, že „mladí jsou naděje, přítomnost a budoucnost, a my nechceme být poslední generace křesťanů v Ježíšově zemi.“
Pane, svěřujeme Ti mladé lidi z Blízkého Východu. Prosíme Tě za ně, aby mohli zakořenit v naději a prokazovat tvořivost, aby tak odpovídali na výzvy dneška.
3/ Izrael se opět rozhodl kvůli sílící pandemii zavřít své hranice turistům a poutníkům.
Pane, vzdáváme Ti díky za všechny iniciativy, které pomáhají udržet Svatou Zemi dostupnou pomocí internetu a sociálních sítí. Prosíme Tě, aby tato země mohla pokračovat ve svém poslání přijímání věřících ze všech horizontů.