TEXTY PRO MODLITBU Z 23. ÚNORA
Neviditelný klášter
Během letošního postu budeme při našich bohoslužbách za jednotu naslouchat otci Paulu Couturierovi. Paul Couturier se narodil v roce 1881 v Lyonu a v roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Byl dlouho profesorem přírodních věd, fyziky a chemie, jeho ekumenické povolání přišlo později, díky několika setkáním. V roce 1936 zorganizoval v Erlenbachu ve Švýcarsku první mezikonfesní duchovní setkání (katolíků a protestantů), z něhož se v roce 1937 zrodila „Skupina z Dombes“. Otec Paul Couturier byl průkopníkem duchovního ekumenismu, který dal impuls ke vzniku každoročního Týdne modliteb za jednotu křesťanů, při němž se modlíme za jednotu „jak ji chce Kristus a skrze prostředky, které On chce“. Zemřel v Lyonu 24. března 1953.
Takto popsal v roce 1944 svoji vizi „Neviditelného kláštera“:
„Jestliže každý čtvrtek večer, na připomínku Zeleného čtvrtku, bude stále větší a větší množství křesťanů všech vyznání tvořit něco jako obrovskou síť, obepínající Zemi, jako velký neviditelný klášter, v němž budou všichni ponořeni do Kristovy modlitby za jednotu, cožpak to nebude úsvit jednoty křesťanů, vycházející nad světem?“
„Cožpak to není právě takový postoj upřímného duchovního úsilí, který Otec od nás očekává, aby mohl uskutečnit viditelnou jednotu těla Církve?“
„Tento neviditelný klášter Jednoty se skládá ze všech duší, kterým mohl Duch svatý, protože se pokusily skutečně otevřít jeho plameni, dát skrze sebe ve svém světle poznat vnitřním poznáním bolestný stav odloučení mezi křesťany, a v těchto duších toto poznání zplodilo trvalé utrpení, které vedlo k modlitbě a pokání…“
„Slovo klášter je pro tento celek vhodné, protože toto množství lidí přicházející ze všech národů shromažďuje v srdci Kristově stejné utrpení, stejné touhy, stejné starosti, stejná duchovní činnost, stejné cíle…“
„Klauzura není nic jiného než přebývání v Kristu, který se modlí za jednotu. Tito křesťané se pod přitažlivostí Ducha svatého zasvětili vážnému dílu Jednoty…“
„Pohnuti stejnou touhou, stejným utrpením, stejným plamenem a stejnou vroucí prosbou, žijí spojeni v Kristu, skryti v Božím tajemství…“
„Zažili, že Bůh spojuje křesťany ve stejné lásce, než je sjednotí ve stejné víře.“
Přímluvy 23.2. 2023
Připravili bratři a sestry z Filipín
1. Církevní vůdci na Filipínách si již uvědomují potřebu ekumenismu, ale běžní katolíci ještě ne. Katolíci jsou ve skutečnosti vůči protestantům a evangelikálům velmi podezřívaví.
Pane, prosíme tě za různé křesťanské církve na Filipínách, v Jižní Koreji, Číně a dalších částech Asie, aby opustily podezírání a obavy a mohly vstoupit do upřímného a poctivého dialogu, který vede ke vzájemnému uznání, odpuštění a jednotě.
2. Přestože většina Filipínců jsou katolíci, mnoho z nich často zažívá agresivní chování od „znovuzrozených“ křesťanů, verbování členů nebo odsuzování praktik a tradiční katolické víry.
Pane, prosíme tě za křesťany různých denominací a původů, aby objevili bohatství svých příslušných tradic a způsobů uctívání, a aby došli k úctě a vzájemnému uznání, aby mohli společně kráčet v míru.
3. Stejně jako v mnoha zemích po celém světě se někteří Filipínci potýkají s chudobou a sociálním vyloučením; rozdíly mezi chudými a bohatými se zvětšují, i když žijí vedle sebe a sdílejí stejnou křesťanskou víru.
Pane, prosíme tě, aby různé křesťanské církve mohly spolupracovat pro chudé a sociálně vyloučené, uskutečňovat projekty rozvoje komunity a vydávat svědectví ostatním, jak mohou křesťané spolupracovat na zlepšení situace chudých a zranitelných ve společnosti.
4. „Z hlubin volám k tobě, Pane, vyslyš mou modlitbu! Kéž je tvé ucho pozorné k mé úpěnlivé prosbě!“ Žalm 130 (129),1-2
Pane, prosíme tě za lidi, kteří jsou oběťmi války, zejména za ukrajinský lid, který již rok trpí invazí ruských vojsk na své území. Kéž tvůj Duch spravedlnosti a pokoje osvítí autority, které přijímají rozhodnutí.