TEXTY PRO MODLITBU ZE ČTVRTKU 6. ŘÍJNA 2022

Slovo Boží (Leviticus 16, 20-25.29-31)

Když dokončí smírčí obřady za svatyni, za stan setkávání a za oltář, přivede živého kozla. Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla. Vyzná nad ním všechny nepravosti Izraelců a všechna jejich přestoupení se všemi jejich hříchy a vloží je na hlavu kozla; pak ho dá připraveným mužem vyhnat do pouště. Kozel na sobě ponese všechny jejich nepravosti do odlehlé země. Toho kozla vyžene na poušť.

Potom vstoupí Áron do stanu setkávání a svlékne lněné roucho, které si oblékl při vstupu do svatyně, a zanechá je tam. Celý se omyje vodou na svatém místě a obleče si své roucho. Pak vyjde, vykoná zápalnou oběť za sebe i zápalnou oběť za lid a smírčí obřady za sebe i za lid. Tuk z oběti za hřích obrátí na oltáři v obětní dým. […] To bude pro vás provždy platné nařízení. Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec ani ten, kdo mezi vámi přebývá jako host. V tento den za vás vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čisti. Bude to pro vás den odpočinku, slavnost odpočinutí. Budete se pokořovat. To je provždy platné nařízení.


Jom Kipur, den velkého smíření

Židé slavili Jom Kipur, den smíření. Co to znamená?

„Několik měsíců poté, co děti Izraele opustily Egypt v roce 2448 po stvoření (1313 př. n. l.), zhřešily uctíváním zlatého telete. Mojžíš vystoupil na horu Sinaj a modlil se k Bohu, aby jim odpustil. Po dvou 40denních obdobích na hoře dosáhl plného odpuštění. Den, kdy Mojžíš sestoupil z hory (10. tišri), bude od nynějška znám jako Den smíření: Jom Kipur.

Toho roku byla postavena Svatyně, přenosný dům pro Boha. Svatyně byla místem modliteb a obětních darů. Vrcholem bohoslužby ve Svatyni byl Jom Kipur, kdy velekněz vykonal službu speciálně předepsanou pro tento den. Mezi vrcholy této bohoslužby patřilo obětování kadidla ve Velesvatyni (kde byla umístěna Archa) a losování mezi dvěma kozly, z nichž jeden byl obětován a druhý zahnán do pouště (k Azazelovi) […]

Tato praxe trvala stovky let, po celou dobu existence Prvního chrámu v Jeruzalémě, postaveného Šalomounem, a druhého chrámu, postaveného Ezdášem…

„Schopnost odpouštět je jedním z těch zdrojů, které vám Bůh dal. Ale je na vás, abyste se ji rozhodli použít […]

Nejde jen o odpuštění tomu, kdo nám ublížil, ale také o odpuštění sobě, odpuštění Bohu, odpuštění i samotnému životu se všemi jeho podivnými – a často krutými – náhodami. Odpustit znamená nechat jít a vybudovat si důvěru nezbytnou pro zdravý a pozitivní vývoj. Odpuštění vyžaduje úsilí. Nejprve to však vyžaduje spojení s Bohem, dárcem života.“

Podle webových stránek chabad.org


Přímluvy 6.10. 2022

Ty, který jsi oplakával násilí mezi Kainem a Abelem,

Prosíme tě za mír ve Svaté Zemi,

V této zemi, kde jsi se nás rozhodl navštívit v našem lidství.

Ty, který jsi umožnil smíření mezi Josefem a jeho bratry,

Odpusť nám veškeré pohrdání vůči tvému lidu, Izraeli.

(chvíle ticha)

Prosíme tě, Otče, abys dal růst bratrství mezi izraelským národem a ostatními národy.

Ty, který jsi vyvedl Izrael z Egypta a vrátil mu svobodu,

Dej židovskému lidu svoji radost

a pomáhej mu být věrný tvojí Smlouvě.

Ty, který spojuješ dvanáct kmenů Izraele okolo Tóry,

Dej mír židům, kteří uvěřili v Ježíše.

Ty, který jsi poslal svého syna Ježíše, aby nás spasil,

Sešli své požehnání na křesťany, kteří mají židovský původ.

Otče Ježíše Krista,

Shromažďuj v jednotě všechny křesťanské církve.

Dal jsi židovskému národu zaslíbení o příchodu Mesiáše

a Církvi jsi dal očekávání návratu tvého Syna.

V Duchu svatém voláme s celou Církví:

„Maranatha, přijď, Pane!“